Štencův dům (Salvátorská)

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Za kostelem sv. Salvátora stojí dvojdům zahrnující nakladatelství, reprodukční ateliéry, výstavní síň, prodejnu, byty a ve dvoře uměleckou tiskárnu. Vznikl na místě budov, které v minulosti sloužily paulánskému klášteru. Projekt rozlehlého nakladatelského a obytného domu se dvěma dvory ve stylu geometrické secese vypracoval arch. Otakar Novotný, jeden z žáků arch. Jana Kotěry. Už při prvním pohle…

Adresa a kontaktní informace

Za kostelem sv. Salvátora stojí dvojdům zahrnující nakladatelství, reprodukční ateliéry, výstavní síň, prodejnu, byty a ve dvoře uměleckou tiskárnu. Vznikl na místě budov, které v minulosti sloužily paulánskému klášteru. Projekt rozlehlého nakladatelského a obytného domu se dvěma dvory ve stylu geometrické secese vypracoval arch. Otakar Novotný, jeden z žáků arch. Jana Kotěry. Už při prvním pohledu nás zaujme třípatrová fasáda hlavního průčelí s mansardou do Salvátorské ulice z režných neomítnutých červených cihel. Přízemí zdobí slepá arkáda z bílých, rovněž neomítnutých cihel. Tady byly velké výlohy a Štencův grafický kabinet. Do druhého a třetího patra tohoto křídla byly situovány byty, horní byt s balkonem obývala rodina Jana Štence. Zcela nahoře pod čtvrtválcovou skleněnou střechou byl speciální fotoateliér. Uvnitř se objekt dělí na nájemní dům čp. 1092 a na luxusnější obytný dům čp. 931 s pracovnou Jana Štence. Dvorní trakt byl jednoznačně koncipován pro potřeby grafického závodu. Ústředním prostorem bylo malé atrium. Dům měl také reprezentační prostory. Celý objekt byl prostoupen působivými geometrickými kompozicemi, dodnes vesměs zachovanými: jsou to bílými cihlami obezdívané pilíře, ornamenty rovných stropů většiny prostorů či šachovnicově sestavená dlažba. Nakonci je potřeba se zmínit že Jan Štenc shromáždil unikátní sbírku 60.000 fotografií nepředstavitelné dokumentární hodnoty. Sbírku tvoří tvorba vlastního fotografického ateliéru i snímky od renomovaných fotografických firem. Ty využívalo i mnoho jiných redakcí a nakladatelství, neboť nešlo jen o snímky z Prahy, ale také českých hradů, zámků, měst, jednotlivých památek, lidových staveb a dalších. Sbírku převzal po znárodnění chemografický provoz Státní tiskárny n.p., který se stal později součástí Tiskařských závodů. V roce 1981 byl tento soubor prohlášen za archiválie a svěřen do správy Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody. Po listopadu 1989 byl dům v restitucích vrácen rodině Jana Štence stejně jako unikátní historický archiv. Štencova vnučka, akademická architektka Viola Škabradová vede od té doby proslulý dědův archiv, ostatní prostory domu najala a rekonstruovala firma Wella, která tu otevřela kadeřnické učiliště. Pod střechou Štencova domu je i velký sál, zřízený z bývalého ateliéru, kde se pořádají nejrůznější módní kadeřnické přehlídky a kulturní akce.

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail