Šternberský palác

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Málokterý palác má tak dramatické osudy jako tento Šternberský. Již z letmého pohledu je vidět že palác vznikl ze dvou objektů. Západní, výše položený, poněkud ustupující z uliční linie se jmenoval bašta a do historie Malé Strany se zapsal obvzláště tragickým způsobem. Poprvé se připomíná roku 1496 a právě zde 4.6.1541, kdy byl jeho majitelem hrabě Ludvík z Gutštejna. V tento horký a v…

Adresa a kontaktní informace

Málokterý palác má tak dramatické osudy jako tento Šternberský. Již z letmého pohledu je vidět že palác vznikl ze dvou objektů. Západní, výše položený, poněkud ustupující z uliční linie se jmenoval bašta a do historie Malé Strany se zapsal obvzláště tragickým způsobem. Poprvé se připomíná roku 1496 a právě zde 4.6.1541, kdy byl jeho majitelem hrabě Ludvík z Gutštejna. V tento horký a větrný předletní den si pokrývači pracující na střeše blízké Malostranské radnice povšimli, že na šindelem pokryté střeše Bašty v blízkosti komína vyšlehují plameny. Ihned spustili poplacha brzy se schromážděný dav hnal se džbery uhasit oheň v zárodku. A možná by vše dopadlo dobře, kdyby nezůstala brána domu zavřená. Majitel domu nebyl doma a sluhové se báli pustit dovnitř cizí lidi, aby nedošli přitom k nějaké krádeži. Personál se snažil zlikvidovat požár sám, ale marně. Brzy chytili stáje, vzápětí pak vítr přenášel hořící šindele na další a další střechy. Oheň lidkvidoval domy na náměstí a v přilehlých ulicích a netrvalo dlouho a brzy stála Malá Strana v jednom plameni. V podvečer chytila suchá tráva na hradčanském svahu a požár se téměř nepozorován přemístil na Pražský hrad. Vzplál královský palác, kaple Všech svatých i velká věž chrámu sv. Víta a další stavby, nakonec se oheň přenesl i na Hradčany. Pamětníci uvedli, že shořelo na 197 domů tedy 2/3 Malé Strany a při neštěstí uhořelo nejméně na 50 lidí, mezi nimi i řada dětí. Dům Bašta byl považován za prokletý, měšťané se dokonce usnesli, že nesmí být rozšiřován ani zvyšován. Jeho dozadu ustupující průčelí je tak trochu znamením hanby. Za to druhý dům Fuxovský byl po požáru honosně renesančně přestavěn. V roce 1684 koupil Fuxovský dům majitel Bašty Adolf Vratislav ze Šternberka a spojil oba domy do jednoho celku. Zamýšlenou přestavbu objektů do podoby vrcholně barokní rezidence však uskutečnil až ve 20. letech 18. století František Damián ze Šternberka. Projektant se nesnažil nijak zakrýt že palác tvoří dva samostatné domy. V roce 1901 prodali Šternberkové palác Zemskému výboru Království českého. Po 2. světové válce tu dlouhá léta sídlil Geologický ústav, v roce 1993 přešel palác do vlastnictví poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail