Týnská škola

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Jedním z nejpamátnějších domů na Staroměstském náměstí je ten, který se nazývá Týnská škola. Stojí ve východní frontě náměstí a opírá se o velkolepou průčelní kulisu kostela Panny Marie před Týnem. Dům v dnešní podobě vznikl z renesanční přestavbou dvou významných gotických měšťanských domů o nichž je první zmínka z roku 1363. Nepochybně starším dílem dnešního objektu je jeho severní část, která …

Adresa a kontaktní informace

Jedním z nejpamátnějších domů na Staroměstském náměstí je ten, který se nazývá Týnská škola. Stojí ve východní frontě náměstí a opírá se o velkolepou průčelní kulisu kostela Panny Marie před Týnem. Dům v dnešní podobě vznikl z renesanční přestavbou dvou významných gotických měšťanských domů o nichž je první zmínka z roku 1363. Nepochybně starším dílem dnešního objektu je jeho severní část, která pochází pravděpodobně z konce 13. století. K tomuto jádru byla dodatečně předložena na straně do náměstí dvě mírně obdélná pole podloubí, otevřená lomenými arkádami, zaklenutá křížově s masivními, prostě vyžlabenými žebry. Jelikož podle odborníků byla východní strana náměstí zvýšena do nynější úrovně již na sklonku 13. století díky tomu se nám zachovalo nejstarší podloubí nejen v Praze, ale i zřejmě v celém českém státě. Původně dva domy byly někdy koncem první poloviny 16. století spojeny. Sjednocujícím prvkem gotického průčelí je mohutně raně renesanční štít s vysokou atikou dělenou pilastry, nad níž stoupá dvojice stupňovitých obloučkových štítů. Uprostřed mezi nimi stojí na atice válcová vížka s ozdobnými klíčovými střílnami, s drobným cimbuřím na vrcholu. V prostoru střední osy byl v 18. století umístěn freskový obraz Nanebevzetí Panny Marie. Nakonec jedna perla ze života Týnské školy. Dne 27.4.1606 postihl osud kantora Týnské školy Václava Litoměřického. V době školního volna se spolu s jedním bakalářem této školy odebíral na jeden blíže nespecifikovaný ostrov. Tady "na tom vostrově byli a hráli spolu pokojně koule". Přítomný Jan Drabant náhle kantora udeřil koulí do oka. Ten přestal na oko vidět, a jak je uvedeno, je jen malá šance že by kdy mohl býti zdráv. Když byla celá věc vyšetřována, Drabant vypověděl, že na ostrov přišel proto, aby si nechal vybílit plátno. Když pak koule k němu náhodně přiběhla, vzal ji a poškozenému podával netuše, že by se mohlo něco zlého přihodit. Když se ho soudní úředníci ptali, jak je možné, že Václavu Litoměřickému při tom ještě dva zuby vyrazil, nevěděl. Bylo mu proto důrazně sděleno, aby se s poškozeným rychle dohodl na řádném vyrovnání, nebo že bude zle.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail