Usedlost Ladronka

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Předchůdcem dnešního objektu byl pravděpodobně již ve 14. století nějaký viniční lis. Dnešní obytná patrová budova usedlosti pochází z doby koncem 17. století. Objekt byl postupně několikrát upravován. Proto také zdivo budov původně opukové je smíšené se zdivem cihleným z pozdějších přestaveb. Své jméno získala Ladronka nejspíš po svém někdejším majiteli, generálovi hraběti de la Crone. Ovšem lid…

Adresa a kontaktní informace

Předchůdcem dnešního objektu byl pravděpodobně již ve 14. století nějaký viniční lis. Dnešní obytná patrová budova usedlosti pochází z doby koncem 17. století. Objekt byl postupně několikrát upravován. Proto také zdivo budov původně opukové je smíšené se zdivem cihleným z pozdějších přestaveb. Své jméno získala Ladronka nejspíš po svém někdejším majiteli, generálovi hraběti de la Crone. Ovšem lidový výklad původu názvu je jiný. Zakladatelem usedlosti byl loupeživý rytíř Lagrone, který přepadával a olupoval při cestě na Bílou horu panské kočáry, formany i prosté pocestné. Se svým lupem se pak vracel jak jinak, než tajnou podzemní chodbou zpátky na Ladronku. Kupní smlouvou ze dne 1.8.1708 přešla Ladronka do majetku urozeného pána Wolfganga Sebastiana hraběte von Poetting. Ladronka se stala velice prosperujícím zájezdním hostincem. O šest let později Ladronka opět změnila majitele tentokrát přešla do rukou malostranského měšťana Jana Jakuba Mayera. Přišly války o rakouské dědictví a Ladronku nešetřily žádné vojenské oddíly. Hospoda zanikla také proto že cesta směřující z Prahy byla přeložena o nutný kus dál a počala chátrat. V roce 1922 přešla usedlost do majetku hlavního města Prahy. Hospodářské budovy byly upravovány pro bytovou funkci. Bydlení to však v žádném případě nebylo luxusní. Byl zde nedostatek vody a sociální zařízení také nevyhovovalo. Na dvoře bývalé usedlosti bylo pouze několik suchých záchodů. V sousedním opuštěném lomu si nezaměstnaní a další lidé upadnuvší do hmotné bídy zřizovali primitivní skalní příbytky. Ty byly součástí tzv. nouzových kolonií, táhnoucích se v té době prakticky kolem celé Prahy. Podobná skalní obydlí byla zejména v oblasti Jinonic a Košíř. V padesátých letech 20. století tu žilo v katastrofálních podmínkách ještě 10 rodin, postupně jim byli přidělovány byty. Ladronka velmi chátrala a taky tomu nemohlo být ani jinak když za celou dlouhou dobu byla opravena jen střecha. V roce 1980 se uskutečnily projektové práce na obnovu usedlosti a její přeměnění na kulturní zařízení. Papíry zašustily, dobré úmysly odvál čas a historický objekt chátral dál. Dne 3.9.1993 obsadila zdevastovanou a opuštěnou Ladronku skupina mladých lidí a vznikl zde tak jeden v prvních pražských squattů. Na rozdíl od ostatních squattů které měly jepičí život tento vydržel téměř 10 let. V současné době je již Ladronka opravena a nachází se zde restaurace a půjčovna sportovních potřeb, zejména pak bruslí in-line, protože nově opravené okolí k tomuto sportu přímo vybízí.

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail