Usedlost Zvonařka

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Kdysi na místě dnešního domů bývaly vinice s usedlostí. Jak pozemky, tak usedlost, vlastnili převážně majitelé z řad šlechty. Zcela zásadní obrat v historii tohoto místa nastal v roce 1889. Tehdy zdejší pozemky zakoupili manželé Antonín a Josefa Chmelovi, podnikatelé ve výrobě uzenářského zboží. Přestěhovali sem svůj provoz z již nevyhovujících podmínek a vybudovali zde technicky velice moderní v…

Adresa a kontaktní informace

Kdysi na místě dnešního domů bývaly vinice s usedlostí. Jak pozemky, tak usedlost, vlastnili převážně majitelé z řad šlechty. Zcela zásadní obrat v historii tohoto místa nastal v roce 1889. Tehdy zdejší pozemky zakoupili manželé Antonín a Josefa Chmelovi, podnikatelé ve výrobě uzenářského zboží. Přestěhovali sem svůj provoz z již nevyhovujících podmínek a vybudovali zde technicky velice moderní velkovýrobnu uzenářského zboží a šunky se špičkovou technologií, kde nechybělo ani umělé chlazení. Navíc na místě zbouraných budov postavili nové, které tvořily reprezentativní vstup do celého areálu a zachovaly se dodnes. Jedná se o třípatrový činžovní dům spojený jednopatrovým křídlem s dalším třípatrovým domem. Jižní budovu navíc doplňuje nárožní věž kruhového půdorysu. V roce 1899 zemřel zakladatel firmy Antnoní Chmel, ale výroba pokračovala dál. Koncem 20. let 20. století zaměstnával již akciová společnost na 206 dělníků a 30 úředníků. V Praze bylo na 10 filiálních závodů a prodejen. Závod dokázal zpracovat až 500 kg masa za hodinu a v udírnách vyudit až 10 tun masa nebo masných výrobků najednou. Ubíhal čas a výrobna se dále modernizovala, k dalšímu zásadnímu zlomu došlo v roce 1950, kdy byl podnik znárodněn a vznikl název Státní masný průmysl Zvonařka. Nadále se zde vyráběly salámy, špekáčky, tlačenky, játrovky a další výrobky. Sporadicky udržované objekty však začaly chátrat a stárnoucí technologie navíc začala obtěžovat obyvatele v okolní zástavbě. Kromě kouře vadil i hluk z expedice a častý provoz dodávkových a nákladních aut. V roce 1983 byl provoz zastaven, v té době už běžel provoz v nových masokombinátech Písnici a Čakovicích. V 90. letech se majitelem obytné části a přilehlých zchátralých bývalých výrobních provozů stala firma UBM Bohemia. Ta rozhodla o rekonstrukci památkově chráněném obytném objektu a na místě bývalých provozních objektů postavit rezidenční a administrativní centrum. Proti tomu se zvedla vlna odporu z řad institucí i jednotlivců. Nic z toho však investora neodradilo. V roce 1997 byly zahájeny demoliční práce na budovách bývalých výrobních provozů, při kterých měl hlavní slovo unikátní bagr s ramenem dlouhým 27 metrů. V historickém památkově chráněném objektu byly zrekonstruovány byty s freskami, které jsou pravděpodobně dílem malíře Luďka Marolda, který zde i žil a v roce 1898 zemřel. Na místě bývalých provozů pak vyrostlo sedm rozsáhlých bytových objektů s dvoupodlažními garážemi. Jednotlivé budovy mají suterény zhotoveny ze železobetonu, nadzemní konstrukce jsou z nosného zdiva. Vnitřní zdivo je z cihelných bloků, vstupní prostory v přízemí jsou opatřeny obklady z přírodního kamene. Byty jsou od garsonek s 34 m2 až po mezonetové 5+1 s 132 m2 a vyznačují se vysokým standardem. Jihozápadní orientace zaručuje bytům jejich proslunění celý den a daleké výhledy přes Nuselské údolí. Vstup do garáží i celého areálu je kontrolovaný a rezidenti Zvonařky mohou využívat i krytý plavecký bazén a relaxační centrum. Součástí komplexu je i pětihvězdičkový hotel Le Palais.

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail