Vlašský špitál

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Pod klášterem boromejek přicházíme k Vlašskému špitálu s kaplí sv. Karla Boromejského, pocházející z doby, kdy se v Praze a nejen v Praze hojně usazovali Vlaši – Italové. Přicházeli hlavně v Rudolfinské době, přinesli k nám nové způsoby staveb, byli výbornými zedníky, kameníky, malíři, sochaři… Ovšem jak píší kronikáři, přinesli k nám i mnohá porušení mravů staročeských a v p…

Adresa a kontaktní informace

Pod klášterem boromejek přicházíme k Vlašskému špitálu s kaplí sv. Karla Boromejského, pocházející z doby, kdy se v Praze a nejen v Praze hojně usazovali Vlaši – Italové. Přicházeli hlavně v Rudolfinské době, přinesli k nám nové způsoby staveb, byli výbornými zedníky, kameníky, malíři, sochaři… Ovšem jak píší kronikáři, přinesli k nám i mnohá porušení mravů staročeských a v pražském protestantském prostředí vzbuzovali silné antipatie svým nesmiřitelným katolictvím, nezřízeným sebevědomím i četnými výstřelky. Na jejich vrub padalo mnoho pranic a rvaček v pražských ulicích a hospodách, mnoho rozbrojů a půtek, které často končívaly tragicky. Na začátku 17. století zbudovali Vlaši v dnešní Vlašské ulici špitál a při něm kapli. Špitál v pozdější době se stal chudobincem a sirotčincem. Na počátku 18. století pak v Praze usedlí Vlaši obnovili italskou kongregaci, řádový spolek při jezuitské koleji na Starém Městě pražském, a tady na Malé Straně zřídili znovu sirotčinec a v jeho sousedství sirotčinec pro dívky u sv. Notburgy. V roce 1789 v souvislosti s reformami císaře Josefa II. byl Vlašský špitál zrušen. Na začátku 19. století tu pak působil soukromý sirotčinec a to až do roku 1942, kdy byl areál předán italskému státu. Dnes slouží kulturním potřebám italského velvyslanectví.

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail