Zámek Černá Hora

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Černá Hora

Zámek Černá Hora stojí na výběžku zalesněného kopce, upraveného jako lesopark nad stejnojmenným městysem na Blanensku s nádherným výhledem na údolí řeky Svitavy. Zámek je trojkřídlá dvoupatrová budova se čtyřpatrovou hranolovou věží a kaplí, s předzámčím spojená kamenným mostem přes příkop. Dnes zde sídlí Dům seniorů, park i nádvoří jsou přístupné veřejnosti. Hrad jako předchůdce zámku Hrad v Čer…

Adresa a kontaktní informace

Zámek Černá Hora stojí na výběžku zalesněného kopce, upraveného jako lesopark nad stejnojmenným městysem na Blanensku s nádherným výhledem na údolí řeky Svitavy. Zámek je trojkřídlá dvoupatrová budova se čtyřpatrovou hranolovou věží a kaplí, s předzámčím spojená kamenným mostem přes příkop. Dnes zde sídlí Dům seniorů, park i nádvoří jsou přístupné veřejnosti.

Hrad jako předchůdce zámku

Hrad v Černé Hoře byl vybudován již ve 13. století. Jeho pozůstatkem je nízká čtyřhranná věž, z níž prý vedla tajná chodba až k rybníku. Nejstarším známým držitelem hradu byl v letech 1281 - 1298 Matouš z Černé Hory. Matouš zastával úřad purkrabího na ostrožském hradě, později i na Veveří. Počátkem 30. let 14. století spravoval černohorský hrad Jindřich z Dubé, ale již v roce 1333 připadl rodu pánů z Boskovic. Vaněk Černohorský z Boskovic, jako účastník stavovského sněmu v Praze, v září 1415 připojil svou pečeť na protestní list kostnickému koncilu proti upálení mistra Jana Husa. Nejslavnějším příslušníkem rodiny byl Tas z Boskovic, významný státník i hospodářský organizátor a od roku 1457 olomoucký biskup. S historií Černé Hory je však nejvíce spjat Albrecht Černohorský z Boskovic, který 60. letech 16. století nechal přestavět zchátralý hrad v renesanční zámek se severním dvoupatrovým křídlem, předhradím a konírnami.

Renesanční zámek

I dnešního návštěvníka upoutávají rozsáhlé sloupové síně v přízemí západního křídla s mohutným, na Moravě jedinečný, sklepením. Albrecht dosáhl i významných politických úřadů, v době, kdy byl nejvyšším zemským komorníkem, vznikla velice cenná kniha Zemských desek. Koncem 16. století získávají zámek Lichtenštejnové a drží jej až do roku 1711. Nedaleko zámku stojí zajímavá barokní pohřební kaple s arkádovými ochozy po stranách, datovaná rokem 1720. V roce 1724 zámek vyhořel a chátral až do roku 1818, protože se majitelé panství neustále měnili. V roce 1830 koupil černohorské panství Jan Nepomuk z Geisslernu, který objekt částečně opravil. V roce 1859 přechází černohorské panství do rukou Mořice Friesse, který dal zámek po drobných úpravách v letech 1859-1861 dostavět. Přestavba proběhla v pseudorenesančním stylu za vídeňského architekta dánského původu Theofila Hansena.

Místo významného setkání

Za prusko-rakouské války v roce 1866 se na černohorském zámku setkali náčelník pruského generálního štábu Moltke a kancléř Bismarck s Benedettim, francouzským vyslancem Napoleona III., který s nimi jednal o dalším uspořádání poměrů ve střední Evropě.

Tipy na výlet

Na výlet vás jistě zláká klasicistní zámek Rájec, Sloupsko-šošůvské jeskyně na řece Punkvě, propast Macocha, Kateřinská jeskyně nebo jeskyně Kůlna. Navštívit můžete také zámek Blansko, Galerii města Blansko, Muzeum Blansko, rozhlednu Podvrší u Blanska. Za návštěvui stojí i zřícenina hradu Holštejn, zříceninu hradu Blansek nebo Muzeum větrný mlýn.

Ubytovat se můžete v Blansku.

Mapa

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Google+
• Evernote
• Twitter
• E-mail