Zámek Horažďovice

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Horažďovice

Barokní zámek Horažďovice se nachází v severozápadním cípu horažďovického náměstí. V 17. století zde byla gotická tvrz ze 13. století přestavěna na barokní zámek. Prohlídka zámeckých prostor, jako jsou - kromě jiného - velký freskový sál, zámecká kaple nebo čtyřpatrová vyhlídková věž, je propojena s muzejními expozicemi mineralogie, historie Horažďovicka a se sezónními výstavami.

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Barokní zámek Horažďovice stojí ve stejnojmenném městě na Klatovsku na řece Otavě, asi 18 km od Strakonic. Dnes je majitelem zámku město Horažďovice a je v něm zřízeno muzeum města.

Historie zámku

Po polovině 13. století převzaly Horažďovice funkce krajského hradu Práchně. Zřejmě tehdy také vznikla gotická tvrz, která patřila Bavorům ze Strakonic. Tento rod se také zasloužil o povýšení Horažďovic roku 1292 králem Václavem II. na město. Z původní tvrze se dochovalo pouze sklepení vytesané do skály a zbytky okrouhlé věže. Obojí je však návštěvníkům nepřístupné. Nedaleko města zemřel při obléhání hradu a města roku 1307 nástupce Přemyslovců na českém trůnu Rudolf Habsburský.

Ve 14. století Horažďovice drželi převážně páni ze Strakonic, dále v 15. století páni z Hradce, od roku 1458 bratři Jan a Racek z Kocova, kteří hrad přestavěli. V letech 1483 až 1621 patřilo horažďovické panství rodu Švihovských z Rýzmberka. Poslední majitel z rodu Ferdinand Švihovský podpořil volbu Fridricha Falckého českým králem. Po Bělohorské bitvě s ním uprchl za hranice a zemřel ve Francii. Horažďovické panství bylo zkonfiskováno a roku 1622 jej koupil Adam ze Šternberka.

Třicetiletá válka znamenala pro Horažďovice katastrofu. Město vyhořelo a bylo vydrancované Švédy. Nový majitel, hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka, se rozhodl pro kompletní přestavbu sídla. Autorem přestavby byl italský stavitel Solomini. O samotné přestavbě se mnoho informací nedochovalo, ale patrně tehdy byly zazděny arkády kolem vnitřního nádvoří. V této době získal zámek prakticky svou dnešní podobu včetně své nejcennější části - velkého sálu a kaple. Poslední majitelé panství hrabata Kinští z Vchynic a Tetova, kteří panství koupili roku 1834, žádné větší stavební úpravy zámku již neprováděli.

Dispozice zámku

Horažďovický zámek je komplex patrových budov a budov se zvýšeným přízemím kolem pravoúhlého nádvoří, s nízkou hranolovou věží. Před věží je malý dvůr s renesančními arkádami. V základech zámecké kaple je dodnes zachována původně raně gotická hradní věž - válcový donjon ze 13. století. Z interiérů zaujme především hodnotný velký sál od Vlacha Salominiho se freskovým stropem a výjevem bitvy u Vyšehradu. Kolem zámku je nad řekou zahrada z konce 17. století s šestibokým glorietem.

Muzeum města je umístěno v části zámeckého areálu a je rozděleno na zámeckou část, která zahrnuje velký sál s freskovou výzdobou, kapli s barokním oltářem a nástropní freskou, zámecký pokoj s ukázkou interiéru z 18. století, modrý salonek s freskovou výzdobou, loveckou chodbu a čtyřpatrovou věž. V dalších prostorách jsou umístěny stálé expozice mineralogie, lidového umění a prácheňských marionet a sezónní výstavy.

V přilehlé galerii se prezentují místní výtvarníci, nebo tu jsou umístěny výstavy, které mají vztah k regionu. V jejím sousedství se nalézá stálá expozice alpských minerálů Diagnóza krystal a Městské informační centrum.

Tipy na výlet

Přímo v Horažďovicích najdete druhou nejstarší dochovanou bránu městského opevnění na území Čech. Červená brána postavena v roce 1252 se nachází na severní straně náměstí. Dále tu můžete vidět Prachatickou bránu, masné krámy nebo kostel sv. Petra a Pavla. U Velkých Hydčic najdete také Rosenauerův mlýn. Navštívit můžete také nedalekou zříceninu hradu Prácheň (2,5 km), nejrozsáhlejší zříceninu v českých zemích - hrad Rabí a zříceninu hradu Budětice (Džbán).

Ubytovat se můžete v přímo v Horažďovicích.

Mapa

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Google+
• Evernote
• Twitter
• E-mail